Chaba Karel
* 3.8.1925 Sedlec u Prahy - + 25. srpna 2009. Český malíř, samouk. Maloval nejčastěji Prahu. Zastoupen v nespočetných sbírkách, mj. v Národní galerii v Praze.
Malíř pražských zákoutí se výtvarně vzdělával soukromě.
Pro dvacetiletého chlapce a začínajícího malíře znamenala Praha vše, co hledal: křivolaká romantická zákoutí, atmosféru zapadlých uliček, plácků i poezii všedního dne s dvojicemi milenců a osamělými chodci. Spisovatel Bohumil Hrabal o něm říkal, že poprvé uviděl Prahu pohledem venkovského chlapce - a ten pohled mu zůstal.
Jeho tvorbu ovlivnil Marc Chagall a Jan Zrzavý.
Nikdy se nepřihlásil k nějakému kolektivnímu hnutí výtvarných umělců, jeho neprofesionální školení bylo příčinou zvýrazněné originality jeho obrazů.
"Vstoupil do historie naší malby jinými metodami, než je zvykem. Neměl školy, ale první výstavu mu uspořádali v roce 1960 ve slavném divadle D 34 Emila Františka Buriana, kde se dostal mezi tehdejší intelektuály," připomněl historik umění a znalec jeho díla František Dvořák před lety na zahájení výstavy k jeho osmdesátinám v pražském Obecním domě. "Vždycky mu však šlo spíše než o obraz Prahy o vyjádření svého vztahu k Praze," dodal
Chaba vytvářel své obrazy Prahy ne jako opisy skutečnosti, ale jako své sny o Praze. Drtivou většinu svých obrazů maloval v tichu svého ateliéru. Od roku 1962 pracoval jako výtvarník ve svobodném povolání.
Jeho dílo bylo vystaveno v nesčetných samostatných a kolektivních výstavách doma i v cizině, jeho díla jsou kromě jiných zastoupena i ve sbírce moderního umění Národní galerie v Praze.
Neprodáno