Pivoňková Jana

Pražská rodačka (*1947) měla od dětství výtvarné sklony.

Při základní škole soukromě navštěvovala ateliér akademického malíře Josefa Š. Malečka, kromě toho docházela tři roky na střední výtvarnou školu na Hollarově náměstí. Věznění rodičů jí zpočátku znemožnilo studium na střední škole. Vyučila se fotografkou.

V letech 1965 – 1989 žila s rodinou mimo Prahu. Dlouholetý život na Českomoravské vysočině byl důležitou inspirací pro její  malířskou tvorbu. Zde byla ovlivněna akademickým malířem Jindřichem Hegrem.

Při zaměstnání vystudovala zdravotní školu a pracovala až do důchodu jako zdravotní sestra.

Po návratu do Prahy v roce 1989 arteterapeutickým výcvikem propojila své výtvarné vlohy se zájmem o diagnostiku výtvarných projevů lidí s osobními a zdravotními problémy. Její malířské zaměření je především orientováno duchovně; inspirací je hlavně obrazové vnímání biblických a midrašických příběhů, méně často jiné literatury.

Obrazem se stává také hudba nebo vlastní prožitky. 

Na Vysočině vystavovala třikrát s uměleckým kolegou Pavlem Kadeřábkem.

Samostatné výstavy:      

Žižkovské Atrium (1997/98)                                                                             
Bechyně (1998)                                                                                                       
Praha- Jungmannovo náměstí kaple františkánů (2002)                                
Trutnov – Festival Devět bran (2008)                                                                   
Praha - Hagibor  (2009)    
Bienále pro Diakonii (2007,2009,2011)

Obrazy J.Pivoňkové jsou též v soukromých sbírkách v ČR, Švýcarsku, Německu, Holandsku a Izraeli.    

(převzato z webu autorky)