Přední český malíř a kolážista

Narodil se 26.12.1936 v Domažlicích. Vyučen štukatérem (1954), následně vystudoval Vyšší výtvarnou školu, obor řezbář (1954 – 58). V tomto údobí začal tvořit první koláže, zcela mimo rámec školní výuky. Zaměstnán v pražské Národní galerii (1960 – 1964), poté v Galerii středočeského kraje (1964 – 1967). V roce 1961 pro sebe objevil techniku stamp-artu. Více než desetiletí, od poloviny 60tých let, spolupracoval s Československou televizí, Krátkým i Středometrážním filmem. Pro tyto instituce vytvářel výtvarné podklady pro populárně – naučné animované filmy. Tyto získaly díky tomu vysoká ocenění na mezinárodních festivalech (Moskva 1973 zlatá, Sofie 1974 stříbrná medaile). Zároveň se vypracoval na renomovaného restaurátora historické zbroje a zbraní – pracoval na zámcích středisek státní památkové péče středočeského, západočeského a jihočeského kraje.

Koncem roku 1967 vstoupil do pražského surrealistického uskupení UDS, setrval v něm do roku 1973. Po tuto dobu čilé styky s pražskými surrealisty (uváděn v Dictionnaire général du Surrealisme et de ses environs, str. 274, vydal 1982 Office du Livre S.A.Fribourg, Švýcarsko).

Od r. 1961 se stýkal s četnými představiteli českého informelu, obzvláště Jiřím Valentou a Janem Koblasou.

Ve výtvarné činnosti má velice široký záběr. Kromě koláže, malby, kresby, asambláže, papel-picada, stamp-artu a různých smíšených technik se též zabývá tvorbou plastik z různorodých materiálů, hlavně ze dřeva a kovů. Též v menší míře se zabývá vyhledáváním „průsvitek“ (tj. v oboustranně potištěných tiskovinách vznikající zajímavá prolnutí, odhalitelná prosvícením). Tato činnost je unikátní i ve světovém měřítku.

Ve všech uvedených technikách tento autor uplatňuje značnou dávku černého humoru, sarkazmu i persifláže.

J

eho koláž „Telefonát do východního Berlína“ z r. 1968 umístil londýnský vydavatel Thames & Hudson na přebal 1. vydání reprezentativní knihy prof. B. Taylora „Collage – the Making of Modern Art“. V domácím prostředí je Ivo Medek Kopaninský uváděn v četných odborných publikacích a katalozích, např. PhDr. Šmejkala „České imaginativní umění“ či v seznamu autorů vydaném Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky.

Svoje díla, zaměřením většinou tematicky odporujícím tehdy vládnoucí komunistické ideologii, ve své vlasti dvacet let (1968 – 88) nevystavoval. Byl však perzekvován státní tajnou policií za jejich pašování do demokratických zemí a vystavování tamtéž.

Od konce osmdesátých let spolupracuje s francouzsko - českým uskupením Banalystů. Též je členem patafyzického uskupení Terč.

Je činný i literárně. Kromě mnoha povídek, publikovaných časopisecky, autorsky vydal dvě knihy: „Epos o Jírovi“ a „Dědskou běsídku“.

Za veškerou uvedenou tvůrčí činnost Ivo Medek – Kopaninský obdržel od pražské MAU „Cenu Masarykovy akademie umění“ (1992), „Evropskou medaili Franze Kafky“ (2000) a italskou „Cenu Filipo Juvarra“ (Monza 1992).

Od konce 70tých let žije a tvoří v satelitní části Prahy – Přední Kopanině. To je důvodem, proč od té doby, kvůli několikanásobné duplicitě jeho jména v české výtvarné oblasti, používá přídomek Kopaninský.