Eva Vápenková (*1979) skrze zájem o dějiny umění přešla k volné grafice, zároveň se věnuje pedagogické činnosti.
Eva Vápenková (*1979) skrze zájem o dějiny umění přešla k volné grafice, zároveň se věnuje pedagogické činnosti. Ve svých grafických tiscích z viděného ubírá – destiluje realitu. Její zdánlivě abstraktní grafiky vycházejí z dojmů a prožitků reálné krajiny. Dominantní technikou v její tvorbě je hlubotisk. S ostatními členy skupiny se střetává ve snaze zamýšlet se nad ne-časovými problémy, tedy nad tím, co je za viděným, co lze jen letmo postřehnout. Rovněž jistá subtilnost, jemné vyznění jejích děl, je to, co ji s ostatními pojí. Avšak její ozvláštňující polohou ve skupině je, že svět vypráví výtvarnou zkratkou. Vedle toho samotné vyznění jejích grafik místy evokuje tušovou malbu.